Marie Pujmanová

(1893–1958)

Prozaička, publicistka a básnířka.

Rozená Hennerová. Pocházela z pražské měšťanské rodiny intelektuálů, ze zdravotních důvodů se vzdělávala soukromě, vyučoval ji mimo jiné F. X. Šalda. V mládí se stýkala s literární společností kolem Růženy Svobodové. Celý život hojně cestovala. Od roku 1917 působila jako publicistka a kritička v časopisech a novinách. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století se v reakci na hospodářskou krizi sblížila s okruhem komunistických intelektuálů (Bedřich Václavek, Julius Fučík), od třicátých let se intenzivně věnovala veřejné činnosti. Po roce 1948 propagovala socialistický realismus, v závěru života nesouhlasila s pokusy o kritickou reflexi stalinismu. Pujmanové umělecký vývoj následoval její vývoj ideový. V počátcích psala impresionisticky laděné prózy inspirované stylem R. Svobodové, později se věnovala psychologické próze, od třicátých let psala sociálně psychologizační typizační prózu usilující zachytit mentalitu různých vrstev, v poválečném vývoji trpí její práce rysy ideologicky motivovaného schematismu. 

slovníková hesla:
Slovník české literatury po roce 1945
Lexikon české literatury (díl 3, svazek II – P–Ř)

fotografie:
Marie Pujmanová, zdroj: Literární archiv PNP, fond Fotoarchiv