Jaroslav Havlíček

(1896–1943)

Prozaik, přední představitel české psychologické prózy třicátých a čtyřicátých let 20. století.

Narodil se v Jilemnici, pocházel z učitelské rodiny. Po první světové válce pracoval jako bankovní úředník, od poloviny dvacátých let se vedle toho soustavně věnoval literatuře. V podstatné části svého prozaického díla se zabýval sobě důvěrně známým sociálním prostředím maloměsta (Petrolejové lampy). Jeho povídky a romány vynikají přesnou typizací postav a často se zaměřují na tragický rozměr lidských osudů i u zdánlivě komických figurek. Do širšího povědomí dobového publika pronikl svým románem Neviditelný, v němž tematizoval fatální střet silného individua a jeho racionality s osudem, jejž v románu představuje dědičné šílenství v rodině. Spisovatelovým synem byl surrealistický básník Zbyněk Havlíček.

slovníková hesla:
Lexikon české literatury (díl 2, svazek I – H–J)

fotografie:
Jaroslav Havlíček, zdroj: Literární archiv PNP, fond Fotoarchiv