2022
Modul výukových materiálů České knižnice je doplněn o řadu Dílen, jejíž svazečky představují rozšíření Seminářů České knižnice a přinášejí sadu úloh včetně řešení vztahujících se k jednotlivým svazkům základní knižní řady.
Po celý rok si Česká knižnice připomíná 25 let od vydání svého prvního svazku. Svazky 115–119, které jsou na tento rok naplánovány, přinesou například výbor z dramat Josefa Topola, básně a listy Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic nebo duchovní traktáty J. A. Komenského.
2019
Jako 100. svazek vychází román Jáchyma Topola Sestra, jímž Česká knižnice poprvé vstupuje na půdu současné literatury, vznikající v období po roce 1989.
Autorkou nové, čtvrté grafické úpravy se stává Jana Vahalíková.
2017
Začíná vycházet doprovodná edukativní řada Seminář České knižnice, přinášející interpretace děl z České knižnice ve struktuře podle státních maturit; jednotlivé svazečky jsou volně přístupné na webu Kniznice.cz ze stránek jednotlivých svazků.
Je spuštěn tento nový web České knižnice a starý zakonzervován v archivu (přístup pro studijní účely zde).
2016
Vybrané svazky České knižnice začínají vycházet i jako eknihy.
Vydavatelský program je rozšířen na čtyři nové svazky a jeden reeditovaný svazek ročně.
Vzniká redakční rada České knižnice, složená ze zástupců nadačního fondu a ústavu, jejím předsedou se stává Jiří Flaišman.
Současně s další generační obměnou ve svém čele (předsedou správní rady se stává Martin Valášek) navazuje Nadační fond Česká knižnice institucionální spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, účast ústavu při vydávání ediční řady je podporována z programu Strategie AV21.
2009
Mezi první svazky vydané v nové podobě a novém nakladatelství patří Povídky Zikmunda Wintra a veršovaná epika Julia Zeyera.
Autorem třetí grafické úpravy ediční řady je Boris Mysliveček.
Novým nakladatelem České knižnice se stává Host.
Končí spolupráce s Nakladatelstvím Lidové noviny, za deset let bylo společně vydáno 53 svazků.
2005
Po smrti Miroslava Červenky přebírá vedení České knižnice Jiří Holý, stává se předsedou správní rady Nadačního fondu Česká knižnice.
2003
Do roku 2003 se daří vydávat šest svazků České knižnice ročně, poté se počet vydaných svazků snižuje.
1999K 5. 2. je registrována transformace Nadace Česká knižnice v Nadační fond Česká knižnice.
1998
Vydavatelský program je zúžen na šest svazků ročně, v květnu vycházejí první tři, v listopadu zbývající, součástí ročníku je mj. noetická trilogie Karla Čapka nebo díla J. A. Komenského.
Autorem nového grafického řešení je Vladimír Vimr.
Nakladatelem České knižnice se stává Nakladatelství Lidové noviny (NLN).
Vydávání ediční řady začíná podporovat Ministerstvo kultury ČR.
Nadace Český literární fond se zavazuje poskytovat Nadaci Česká knižnice 60 tis. Kč na vydání jednoho svazku a postupuje jí svou pohledávku za Českým kulturním trustem ve výši 1,07 mil. Kč.
1997
Nakladatelství Český spisovatel vstupuje do likvidace.
Z proponovaných 10–12 svazků prvního ročníku vycházejí dva: Básně Karla Tomana a Básně Karla Hynka Máchy.
Autorem první grafické úpravy ediční řady je Rostislav Vaněk.
Dopisem z 1. 5. prohlašuje Viktor Kožený svou účast na financování České knižnice za ukončenou.
1996
Nakladatelem České knižnice se stává Český spisovatel (ČS).
Nadace přijímá vklad první milion Kč z celkem pěti přislíbených společností Harvard Capital & Consulting Viktora Koženého, která se zavazuje podporovat aktivity České knižnice 5 mil. Kč každý rok.
K 1. 2. je registrována Nadace Česká knižnice, ustavena správní a vědecká rada a tři pracovní skupiny: pro literaturu starší, 19. století a 20. století, je vytvořen ediční plán pro nejbližší rok (předpokládá se vydání 10–12 svazků ročně).
Několikaleté diskuse skupiny předních literárních historiků a editorů ústí v založení ediční řady, která má poprvé v dějinách národní kultury soustředit bez ideologických i historických omezení všechna významná, podnětná a krásná díla, jež vytvořila česká literatura od svých staroslověnských, latinských a staročeských středověkých počátků přes humanismus, baroko, národní obrození, devatenácté století až do sklonku století dvacátého. Mezi osobnostmi formujícími profil nové řady jsou Mojmír Otruba (1923–2003), Alexandr Stich (1934–2003), Miroslav Červenka (1932–2005) nebo Vladimír Justl (1928–2010).
Podrobnější výklad o historii České knižnice v prvních 20 letech její existence přináší web Nadačního fondu Česká knižnice.