Ohlasy

Při příležitosti nového vydání Zbabělců ve svazku č. 109 vyšel v Deníku N rozhovor s Michaelem Špiritem (Boris Hokr: Odvážný román Zbabělci ukázal realitu až moc pravdivě, Deník N 4, č. 63, 30. 3. 2022, s. 12). V širší verzi rozhovoru na webu novin se editor románu vyjádřil mimo jiné k tomu, jaká další díla Josefa Škvoreckého by do České knižnice patřila: "Zůstane-li Česká knižnice řadou víceméně otevřenou pro díla nejrůznějších poetik, pak soudím, že by tu měly vyjít od Škvoreckého přinejmenším ještě povídky z první poloviny padesátých let a určitě Příběh inženýra lidských duší z roku 1977, což není myslím jen jeden z nejskvělejších českých románů, ale dílo z ranku prací od autorů jako Graham Greene nebo Saul Bellow." (Boris Hokr: V případě Zbabělců cenzurní dozor selhal, Škvorecký byl označen za prašivé kotě..., Denikn.cz, on-line 29. 3. 2022)

Pro časopis básníkovy společnosti recenzoval březinovský svazek č. 114 České knižnice Jiří Poláček (Nová edice Březinovy poezie, Bulletin Společnosti Otokara Březiny č. 79, březen 2022, s. 5–7)

"Nehodláme tímto textem jakkoli suplovat březinovskou studii, jež jde zjevně nad jeho rámec, snad jen pár postřehů k dílu tohoto velikána. Nejdřív je však třeba pochválit výtečně připravený svazek, který – jak je ostatně u edice Česká knižnice pravidlem a zvykem – obsahuje vedle samotného textu též dokonalý poznámkový aparát a podrobnou, fundovanou studii," napsal Josef Rauvolf v úvodu glosy věnované svazku č. 114 České knižnice. Vyšlo na blogu Kosmasu Oko (on-line 3. 3. 2022)

V recenzi svazku č. 113, přinášejícího první úplné moderní vydání spisu Prodromus Moravographiae barokního historiografa Tomáše Pešiny z Čechorodu, vyzdvihla Kateřina Smyčková odlišnost Pešinou podaného příběhu našich dějin od dnes ustálených představ: "Ačkoli historicky poučený čtenář může s Palackého dějinným modelem v mnohém nesouhlasit, stěží se přičetbě Prodromu ubrání srovnávání a překvapení, že Pešinovy dějiny Moravy jsou zcela jiné. Nejsou to dějiny odvozené z dějin Čech." Recenze byla publikována na na blogu IPSL E*forum (on-line 23. 2. 2022)

Svazek básní a povídek Jana Zábrany dále poutá pozornost recenzentů. "Díky tomu, že máme Zábranovy sbírky takhle pohromadě, můžeme obdivovat jak básníkův um, tak vývoj, kterým jeho básnění procházelo – jedno však mají, lze-li to tak vůbec říct, společného. Ztráta jakýchkoli iluzí, smutek, beznaděj, pocit zmaru, vždy někde jako spodní proud, temný tón," napsal o svazku č. 108 na blogu Kosmasu Oko Josef Rauvolf (on-line 14. 2. 2022)

Svazek 112 s reedicí výboru z povídek Jaroslava Haška recenzoval v Mladé frontě DNES Radim Kopáč: "Dneska už je Jaroslav Hašek dávno kanonizovaný; patří do světové literatury, podobně jako do ní patří Milan Kundera nebo Bohumil Hrabal. Ostatně Moje zpověď vychází v prestižní řadě Česká knižnice, která od roku 1997 nabízí českému čtenáři pomyslné »best of« z národní literatury od počátků po současnost. Není divu: Haškovy povídky jsou gejzír nápadů, skoro marnotratně rozhazované motivy, z nichž by šel postavit román. Anebo deset románů." (Nelze jinak: Jaroslav Hašek na Hrad!, MFD 33, č. 7, 10. 1. 2022, s. 13)

Zábranovský svazek č. 108 byl kvitován také v rubrice krátkých recenzí Advojky: "Editorka aktivně pracovala s rukopisnými verzemi textů, v komentáři se například objevuje dříve nezveřejněná báseň Přišel na obrazovce televise z autorova strojopisu Stránek z deníku," napsala zde Anna Stejskalová (Jan Zábrana: Básně a povídky, A2 17, 27. 10. 2021, č. 22, s. 31)

Novou edici básní a povídek Jana Zábrany v 108. svazku České knižnice zhodnotila na blogu IPSL E*forum Tereza Šnellerová (on-line 7. 10. 2021): "Po letech se tak lze při zábranovském bádání opřít o novou, revidující spolehlivou edici, jež má, jak je účelem České knižnice, autora představit a zároveň působit jako nové vydání kanonické."

"Svazek vydaný Českou knižnicí pod číslem 106 nepředstavuje Vítězslava Hálka jako publicistu (...), nepředstavuje jej ani jako dramatika (...) Nepředstavuje jej nijak zevrubně ani v dobových souvislostech (...). – Představuje jej jako pozoruhodného a stále živého básníka a prozaika. A v tomto ohledu jde o představení maximálně zdařilé," píše Ivo Říha o Hálkových Básních a prózách, vydaných ve spolupráci Michala Charypara s Michalem Fránkem (Poctivý a potřebný návrat k Hálkovi, Česká literatura 69, č. 3, 2021, s. 395–401, on-line zde)

"Osmapadesát let po vydání debutu mluví texty Ladislava Fukse samy za sebe a připomínají současným literátům velmi nepříjemnou věc: opravdu to neokecáte! Je to jako rozdíl mezi bouří, jež si zjedná respekt sama prostřednictvím hromu a blesku, a přeháňkou, která nejprve hodně přehání, ale stejně se pak rychle přežene." V neprospěch současných spisovatelů vyznělo srovnání jejich práce s tvorbou Ladislava Fukse v článku Ondřeje Horáka, jehož podnětem se stal 110. svazek České knižnice (Plachý spalovač literárních mrtvol, Lidové noviny 34, č. 157, 10.–11. 7. 2021, příloha Orientace, s. 19)

"Zábrana, za svého života známý spíše jako překladatel, ve své poezii a povídkách (stejně jako v některých překladech) ohledává možnosti mluvené řeči." S tímto postřehem doporučil 108. svazek České knižnice, věnovaný básním a povídkám Jana Zábrany, čtenářům Salonu Práva Miroslav Stuchlý (Výběr Salonu, Právo 31, č. 151, 1. 7. 2021, s. 16)

Článek Petra Turka k vltavské četbě na pokračování z Putování Kryštofa Haranta nazvaný "Tam prý Maria plénky zavěšovala" publikoval Týdeník Rozhlas 31, č. 25, 14. 6. 2021, s. 9

Posudek svazku 107, prezentujícího v edičním zpracování Jana Linky dílo Fridricha Bridela, napsala pro blog IPSL E*forum (on-line 19. 5. 2021) Marie Škarpová, poznámku k její recenzi zveřejnil Jiří Flaišman na blogu iKanon (on-line 27. 5. 2021)

Svazek básní a povídek Jana Zábrany recenzoval Pavel Kotrla v Týdeníku Rozhlas 31, č. 17, 19. 4. 2021, s. 21

"Jestli jsem o něco usilovala, tak to bylo propojení české typografie, české literatury a použitých reprodukcí výtvarných děl českých umělců, a tedy vytvoření uzavřeného, logického celku celé edice," uvedla na okraj nového layoutu České knižnice jeho autorka, grafická designérka Jana Vahalíková v rozhovoru s Janem Němcem pro měsíčník Host (Intaktní knihu vnímám jako zločin!, Host 36, č. 8, 7. 10. 2020, s. [46]–49)

"Jejím posláním je také posilování povědomí o tom, že text literárního díla není ani po autorově smrti něčím samozřejmým, jednou provždy hotovým, že potřebuje permanentní ediční, metodologicky zakotvenou péči, která už sama o sobě představuje významnou kulturní hodnotu," odpověděl Jiří Flaišman na otázku po funkcích České knižnice v rozhovoru, který pro tematické číslo Advojky věnované českému literárnímu kánonu po roce 1989 pořídili Blanka Činátlová a Karel Kouba (Cílem je symbióza, A2 16, č. 21, 7. 10. 2020, s. 21)

Pod názvem "Prostě ty tři sta let staré texty jenom číst" vyšla v revue Souvislosti recenze Martina Bedřicha na výbor z českých nedělních postil prvních dvou třetin 18. století, který pro svazek 104 České knižnice pořídil Miloš Sládek (Souvislosti 31, č. 2, 15. 9. 2020, s. 229–233)

"Jednou z našich nejhojněji navštívených besed nad Knihou měsíce se loni stala ta, kterou jsme věnovali novému vydání Jiráskových Starých pověstí českých v edici Česká knižnice," napsal Petr Nagy v příloze Literárních novin Biblio o setkání v pražské Městské knihovně (Obcujeme s národními pověstmi – s Jiráskem i bez něho, Literární noviny 31, č. 4, duben 2020, příl. Biblio, s. 10–11)

"Nelehká rozhodnutí, která musela editorka podstoupit ve vztahu k textu, se místy podobají tanci mezi vejci. Ten však byl zvládnut poučeně a s elegancí," uvedla Tereza Šnellerová na blogu IPSL E*forum (on-line 23. 1. 2020) v recenzi na edici Topolovy Sestry, které pro Českou knižnici zpracovala Daniela Iwashita

"V závěru shrneme, že nenalézáme žádných výtek, které bychom mohli v souvislosti s novým počinem České knižnice a s prací editora Jakuba Sichálka vyslovit," napsala v recenzi na výbor z díla Jana Husa v České knižnici Alena M. Černá (Slovo a smysl 17, č. 33, 2020, s. [298]–300, ke stažení zde)

"Svazek Básní Josefa Kainara s vročením 2018 můžeme chápat jako důstojnou tečku za kainarovským výročím," uvedl Lukáš Průša v závěru recenze v polském časopisu Bohemistyka 20, č. 1, 2020, s. 131–134 (ke stažení zde)

Ediční řadou Seminář České knižnice se v kontextu dalších tištěných nebo on-line publikací usilujících o zprostředkování interpretačních přístupů ke klasickým dílům české a světové literatury pro potřeby školní výuky zabýval ve studii Metodologické vlivy v současných didaktických interpretacích na střední škole Ondřej Vojtíšek (Slovo a smysl 16, 2019, č. 31, s. 209–224)

"Recenzovaná kniha tedy není jen kvalitně odvedenou edicí významného titulu starší doby, ale též prací, která může podněcovat důkladnější studium literatury a kultury pozdního humanismu," uvedl Jan Malura v recenzi na edici Harantova cestopisu Putování aneb Cesta z království českého, otištěné v časopise Česká literatura („Překonává Orfea, mohl by soupeřit s Hektorem“, ČL 67, č. 6, prosinec 2019, s. 929–933; on-line na redakčním blogu Česká literatura v síti 14. 4. 2020)

Reportáž o Jiráskových Starých pověstech českých – Mýty a báje z českého dávnověku – zazněla v pořadu Události v kultuře České televize (19. 8. 2019)

Reportáž o Topolově Sestře Nové vydání Topolovy Sestry zazněla v pořadu Události v kultuře České televize (18. 8. 2019)

"Literárněhistorické nedostatky »komentáře« jsou vyvažovány v ediční zprávě, tedy na místě, kde bychom informace podobného typu nečekali," píše Jiří Hubáček o výboru Divadelní hry V. K. Klicpery z České knižnice v recenzi na blogu IPSL E*forum (on-line 5. 6. 2019)

Koncepcí i praxí České knižnice se věnoval Michael Špirit jako jednomu z tématu studie Pohyby české textologie v odborném časopise Slovo a smysl 16, č. 31, 2019, s. [225]–235 (ke stažení zde)

Recenzí Lechájim a kyselé jablíčko (online 17. 5. 2018) odstartoval Michal Kosák na blogu i-Kanon řadu příspěvků o výběru románů Egona Hostovského pro Českou knižnici a o jejich ediční tradici. Polemicky navázali: Martin Pokorný (K edici Egona Hostovského, on-line 21. 6. 2018), Olga Hostovská (Česká knižnice a Egon Hostovský, on-line 12. 7. 2018), Michal Kosák (Ještě k edici Egona Hostovského v České knižnici, on-line 26. 7. 2018), Jiří Holý (Nebývalý zájem o Hostovského, on-line 9. 8. 2018), na spory o koncepci svazku věnovaného Hostovskému dílu dále v recenzi pro Orientaci upozornil Ondřej Horák (Mrákotné putování divným stoletím, Lidové noviny 31, č. 173, 28. 7. 2018, s. 24, příl. Orientace, s. viii)

Rozhovorem s Robertem Kolárem byla doprovodná edice Seminář České knižnice představena v e-magazínu Akademie věd České republiky Akademický bulletin (Jak porozumět literatuře, AB 2018, č. 2, s. 20–21, ke stažení zde)

"Česká knižnice v dnešní době je tím, čím chtěla na počátku být. Je to u nás jediná ediční řada, která systematicky a podle jasně stanovených kritérií vydává krásnou českou literaturu od jejích počátků po dnešek, přičemž přináší solidní, kriticky připravené edice," uvedl Jiří Flaišman v rozhovoru s Marií Voslářovou nazvaném Česká knižnice: sto svazků jako důležitý mezník. Vyšlo na portálu iLiteratura.cz (on-line 10. 4. 2018)

"Pražský hrad české literatury" – tak Bronislav Pražan nazval svůj výklad o České knižnici v týdeníku Rozhlas 28, č. 10, 26. 2. 2018, s. 16–17

"Já za událost roku pokládám Prometheova játra Jiřího Koláře," odpověděl Miroslav Petříček do ankety literární přílohy Salon, Právo 29. 12. 2016, s. V, o kulturní událost roku 2016. "Vlastně to zase tak zvláštní není: tato sbírka letos vyšla v České knižnici, navíc v původní podobě, což není tak samozřejmé." Celou odpověď čtěte zde v JPG.

Česká knižnice se znovu nadechuje – tak nazval své ohlédnutí za Dnem s Českou knižnicí Josef Chuchma v Lidových novinách 6. 12. 2016, s. 8 (zde v JPG).

Den s Českou knižnicí byl 29. 11. 2016 zahájen krátkým rozhovorem s ředitelem Ústavu pro českou literaturu AV ČR Pavlem Janáčkem ve zpravodajství stanice Český rozhlas Plus (29. 11. 2016)

Novinky, které České knižnici přinesl rok 2016, představil při příležitosti Dne s Českou knižnicí obsáhlým rozhovorem ve zpravodajské Mozaice stanice Český rozhlas Vltava předseda její redakční rady Jiří Flaišman (28. 11. 2016 od 16.00, zde, začátek v 11.05)

"Novou edicí – hlavně jejím komentářem a přehledem o pasážích vynechaných autorem – dostane badatel bloudící v labyrintu různých vydání a historického chaosu Durychova románu více než spolehlivý kompas," napsal Tilman Kasten o svazku České knižnice s Durychovým Blouděním v edici Jana Linky a Martina Valáška na blogu IPSL Echo (on-line 27. 4. 2016)

Starší ohlasy (1996–2015)

Články o České knižnici a recenze jednotlivých svazků z let 1996–2015, které jsou zachyceny v databázích výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie, naleznete zde.