(kolem 1380 – asi před 1460)
Radikální náboženský a politický myslitel; ideový zakladatel Jednoty bratrské.
O životě Petra Chelčického je známo jen to, co lze vyčíst z jeho spisů, jisté není ani jeho společenské postavení (byl snad nižší šlechic). Pravděpodobně slyšel Husova kázání a v počátcích husitské revoluce let 1419–1420 pobýval v Praze a diskutoval zde s univerzitními mistry; ve dvacátých letech se stýkal a ideově polemizoval s Jakoubkem ze Stříbra, Janem Rokycanou či Mikulášem Biskupcem, předmětem jejich sporů bylo zejména pojetí eucharistie a oprávněnost tělesného boje. Na sklonku Chelčického působení se kolem něj vytvořil okruh žáků a přívrženců, z nichž se později etablovala nová církev Jednoty bratrské. Chelčický zastával názor, že ani hájení pravdy božího zákona neopravňuje k použití tělesného boje. Velmi radikální byl i v přemýšlení o společenském uspořádání, když na základě novozákonního pojetí rovnosti všech křesťanů před Bohem jednoznačně odmítl oprávněnost soudobé společenské hierarchie. Své myšlení Chelčický od dvacátých let vtěloval v drobnější traktáty. Kolem roku 1440 své učení potom shrnul v obsáhlém traktátu Siet viery.
slovníková hesla:
Lexikon české literatury (díl 2, svazek I – H–J)
Prostovlasý Petr Chelčický (postava sedící v levé dolní části obrazu) v rozpravě s univerzitními mistry v biretech, dřevořez z prvního tištěného vydání Sítě víry, zhotoveného zřejmě v pražské tiskárně Pavla Severýna na konci roku 1521, zdroj reprodukce: Jaroslav Boubín: Petr Chelčický. Myslitel a reformátor. Praha: Vyšehrad, 2005, s. 119