Básník, prozaik a esejista, katolický kněz, jehož tvorbou prostupuje jak jeho vlastní pojetí víry, tak i důraz na absolutní sebevyjádření básnického subjektu.
Literární dílo Jakuba Demla je velmi různorodé: vedle poezie, básní v próze a povídek obsahuje i úvahy, eseje, deníkové záznamy, pamflety, kritické recenze, náboženské meditace a překlady; jeho těžiště je však v poezii a umělecké próze. V první fázi Demlovy tvorby převládají tragické pocity ohrožení člověka, úzkost ze zmaru a smrti, po etapě vnitřního zklidnění a snaze o láskyplné a pokorné přimknutí se k bytí prodchnutému boží existencí a ke křesťansky chápanému společenství lidí se na konci třicátých let opět vrací k prožitkům zmaru a děsu. Složitá osobnost se v jeho profesním i osobním životě promítala do mnohých konfliktů, rozporuplných vztahů a namnoze hořkých rozchodů. Významná část Demlova života je spjata s jeho rodným Tasovem.
slovníková hesla:Slovník české literatury po roce 1945
Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století
fotografie:
Jakub Deml v Tasově, 20. léta 20. století, foto Ondřej Knoll, zdroj: Muzeum Vysočiny Třebíč, Fotoarchiv, sg. 14-4436