Jana Vahalíková o novém vizuálu: Usilovala jsem o vytvoření uzavřeného, logického celku celé edice

středa, 19 červen 2019 22:45
Nový grafický návrh edice volně navazuje na předchozí podobu řady. Je zachována stejná výška svazků, pevná vazba a potah s reprodukcí výtvarného díla. Ten je ovšem ze dvou třetin překryt šedým přebalem s jednoduchou, výraznou typografií, které dominuje jméno autora. Šedá barva přebalu podtrhuje barevnost vybrané reprodukce a je jednotícím prvkem celé edice. 
Co se změnilo, je šíře svazků. Jsou o 10 milimetrů rozšířeny ve prospěch vzdušnější sazby písmem Tabac od Tomáše Brousila z české písmolijny Suitcase Type Foudry. Jde o jedno z nejkvalitnějších současných knižních písem s příjemnou střední výškou, vyrovnaným kontrastem a tím i výbornou čitelností.
Jestli jsem o něco usilovala, tak to bylo propojení české typografie, české literatury a použitých reprodukcí výtvarných děl českých umělců a tedy vytvoření uzavřeného, logického celku celé edice. 
Grafická podoba nyní funguje v jakýchsi vrstvách. První vrstvou je jméno autora a díla na přebalu, další vrstvou je detail obrazu na potahu knihy, na předsádkách pak reprodukce celku výtvarného díla s jeho popisem. Samotný knižní blok pak pracuje nejen s původním textem, ale také s edičními zprávami, vysvětlivkami, komentáři. Je tedy také mnohovrstevnatý.
Neměla jsem ambici přinášet do návrhu zbytečné balastní nebo dekorativní prvky. Hlavními prostředky sdělení čtenáři je čistá, kultivovaná typografie, šedá plocha v kontrastu s obrazovým motivem a kvalitní, dobře čitelná sazba.