(1895–1945)
Prozaik, autor cestopisných črt a fejetonů, překladatel, publicista, divadelní a filmový kritik, autor trampských písní.
Pocházel z Pelhřimova, na Univerzitě Karlově vystudoval francouzštinu. Procestoval velkou část Evropy, Turecko a Alžírsko, tyto zážitky jej inspirovaly ke knize experimentálně pojatých črt a zápisků Sentimentální cesty. Byl známým propagátorem trampingu, do trampského prostředí situoval i svůj román Arizona. Pracoval jako učitel na pražské obchodní akademii, vedle toho byl ovšem též přispěvatelem a posléze i redaktorem dobových kulturních periodik a překládal z francouzštiny. Rozpoutaná obraznost, soustředěná na smyslové vnímání, pomocí níž ve svých prózách zachycoval specifickou atmosféru a exotičnost i dobrodružný potenciál míst vzdálených i blízkých, z Paulíka učinila souputníka pozdního poetismu. V září 1942 byl zatčen pro svou odbojovou činnost v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme, byl vězněn nejprve v Čechách, později v káznicích v Německu. Dožil se osvobození, ale několik dnů po něm zemřel ve vězeňské nemocnici na úplavici.
slovníková hesla:
Lexikon české literatury (díl 3, svazek II – P–Ř)
fotografie:
Jaroslav Jan Paulík, atelier Esta, Praha, zdroj: Literární archiv PNP, fond Fotoarchiv