(1871–1951)
Básník, prozaik, dramatik, kritik, překladatel a sběratel umění, významná osobnost české literární dekadence.
Pocházel z nezámožné pražské měšťanské rodiny. Vlastním jménem Josef Karásek, při vstupu do literatury začal používat jméno s šlechtickým přídomkem, které odvozoval od hvězdáře a matematika 16. století Cypriána Lvovického ze Lvovic. Stal se poštovním úředníkem, později ředitelem Poštovního muzea a archivu. Žil staromládencky uzavřeným životem a veškeré své prostředky a energii věnoval své tvorbě a sběratelství výtvarného umění a bibliofilií, vybudoval jednu z dobově nejvýznamnějších soukromých sbírek v Evropě. Podílel se na kritickém nástupu generace devadasátých let, spolu s Arnoštem Procházkou se stal nejvášnivějším propagátorem symbolismu a dekadence. Roku 1894 spolu založili významný literární časopis české dekadence Moderní revue. Razil názor, že umění je třeba pěstovat pouze pro umění samo a zbavit je vší tendenčnosti. Uměleckou tvorbu viděl Karásek jako projev individualistké výlučnosti, jež může promlouvat pouze k omezenému publiku podobně naladěných duší. Vypjatý individualismus, aristokratismus tvůrce, dekadentní stylizace, estetizace bizarního se projevují napříč Karáskovým literárním dílem do počátku století (viz např. sbírky Zazděná okna, Sodoma, Kniha aristokratická a Sexus necans či román Gotická duše), později vyhraněně provokativní dekadentní stylizaci ve svých dílech utlumil.
slovníková hesla:Lexikon české literatury (díl 2, svazek II – K–L)
Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století
fotografie:
Portrét Jiřího Karáska ze Lvovic (s dedikací Emanuelu Lešehradovi z 19. 3. 1905), zdroj: Literární archiv PNP, fond Lešehradeum