Česká knižnice

(1864–1914)

Prozaik, důležitý představitel naturalistických tendencí v české próze.

Pocházel z rodiny s neurovnanými vztahy, v důsledku toho vyrůstal u své babičky ve mlýně v Podkrkonoší. Studoval chemii v Praze, často měnil zaměstnání i působiště. Jeho vlastní pokus o harmonický rodinný život nevyšel, vzdát se musel i hospodaření na zděděném statku. Obživu nakonec nalezl jako středoškolský učitel, působil nejprve v Hradci Králové, posléze v Pardubicích a nakonec v Praze. Próze se věnoval od poloviny osmdesátých let, roku 1895 podepsal manifest Česká moderna. Ve Šlejharově prozaické tvorbě se naturalistická líčení potkávají se symbolistickými tendencemi. V drsných obrazech je předváděna lidská bezohlednost, sobectví a krutost, které dusí veškerou přirozenost a potenciálně láskyplné vztahy.

slovníková hesla:
Lexikon české literatury (díl 4, svazek I – S–T)
Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století