(1899–1943)
Prozaik a publicista.
Pocházel z pražské umělecké a intelektuální rodiny. Univerzitní studia medicíny z finančních důvodů nedokončil, živil se jako novinový redaktor. Do literárního života vstoupil v úzkém styku s avantgardními směry, ve dvacátých letech byl členem uměleckého svazu Devětsil a jeho prozaickou tvorbu (viz román Sever – Jih – Západ – Východ) v této fázi určovaly poetistické avantgardní principy a radikálně levicové názory na sociální problematiku. Roku 1926 tato východiska opustil poté, co konvertoval ke katolicismu. Následně se sblížil s Josefem Florianem a okruhem jeho spolupracovníků a radikálně proměnil ideový půdorys i slohovou charakteristiku své tvorby. Nově nalezený hutný, expresivní styl došel svého vrcholu v rozsáhlém historickém románu na půdorysu životopisu Michelangela Buonarrotiho Kámen a bolest.
slovníková hesla:
Lexikon české literatury (díl 4, svazek I – S–T)
fotografie:
Karel Schulz, zdroj: Literární archiv PNP, fond Schulz Karel, L.a. 114/87/249