(1835–1874)
Básník, prozaik, dramatik a žurnalista, výrazný představitel májové družiny.
Syn hostinského, po maturitě na českém Akademickém gymnáziu studoval proti přání rodičů tři roky na filozofické fakultě. V rodině zámožného pražského advokáta, kde působil jako domácí učitel, poznal Dorotku Horáčkovou, která se stala zprvu múzou jeho milostné lyriky a později i manželkou. Sňatek ho materiálně zabezpečil natolik, že se mohl plně věnovat jak vlastní umělecké tvorbě, tak i pronárodně orientované kulturní a spolkové – autorsky a redakčně se účastnil vydávání almanachů Máj, vedl literární rubriky Národních listů, redigoval beletristické časopisy Zlatá Praha, Květy a Lumír, vynikl jako aktivní člen mnoha literárních a divadelních sdružení (Akademický čtenářský spolek, Divadelní jednota, Svatobor, Matice lidu, Umělecká beseda ad.), podnikl i několik studijních a poznávacích cest po jižní a východní Evropě, navštívil Itálii, Tatry, Balkán i Istanbul. Zemřel předčasně po náhlém zápalu plic, pochován je na vyšehradském hřbitově. Na konci 19. století vyvolal jeho odkaz generační polemiku revidující pojetí národních i estetických hodnot
hesla ve slovnících:Lexikon české literatury (díl 2, svazek I – H–J)
Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století
Slovník básnických knih (o sbírce Večerní písně)
fotografie:
Vítězslav Hálek na fotografii z roku 1861, ateliér T. Chramostová, zdroj: Literární archiv PNP, fond Fotoarchiv, Sbírka PNP – pozitivy, L.a. 85/(52)