Zdeněk Němeček

(1894–1957)

Prozaik, dramatik, autor cestopisných reportáží, diplomat.

Po středoškolských studiích působil jako obchodní praktikant v Hamburku a Terstu, první světová válka jej zastihla v obchodním zastoupení firmy Laurin a Klement v Moskvě, v Rusku vstoupil do formujících se legií. V době první republiky působil ve službách ministra zahraničí, během své diplomatické kariéry procestoval Evropu, střední Ameriku a západní Afriku. V letech 1939–1941 působil v Národní a univerzitní knihovně v Praze. Podílel se na práci ilegální zpravodajské skupiny spolupracující s londýnskou exilovou vládou, začátkem roku 1945 byl zatčen a vězněn. Po skončení války se vrátil do diplomatických služeb, vystoupil z nich po únorovém puči roku 1948 a vzápětí odešel do emigrace – nejprve do kanadského Montrealu, od roku 1951 žil v New Yorku. Působil mj. v redakci rádia Svobodná Evropa. Osobně žitá zkušenost globálně propojeného světa s jeho problémy a konfrontacemi, migračními přesuny a mísením i tragickými střety kultur se odrazila jak v Němečkových knihách cestopisných črt, tak v jeho románech.

slovníková hesla:
Slovník české literatury po roce 1945
Lexikon české literatury (díl 3, svazek I – M–O)

fotografie:
Zdeněk Němeček, reprofoto, zdroj: Literární archiv PNP, fond Fotoarchiv, L.a. 166/48