Anna Boudová Suchardová: Návrh tapety, kolem 1900

akvarel, tužka, zlatý bronz, karton, 46,5 ´ 30,7 cm
Památník národního písemnictví, fond Karáskova galerie, inv. č. IO 596
© Památník národního písemnictví, Umělecké sbírky, 2024

Obraz použit na obálce svazku:
Růžena Svobodová: Povídky

Ornament představoval pro období dekád kolem přelomu století velké téma: jednak pro uměleckoprůmyslové hnutí a reformu vzdělávání na uměleckoprůmyslových školách, zároveň se ukazuje i jako nové téma dobových teoretiků, kritiků a historiků umění, kteří zvažují ornament jako svébytné vyjádření exprese umělce, jeho cestu od smyslově (vizuálně) vnímané skutečnosti ke stylizaci této skutečnosti skrze iracionální součást umělecké tvořivosti.

Anna Suchardová z novopacké umělecké rodiny, provdaná Boudová, patřila k první generaci žaček speciálky Jakuba Schikanedera pro malbu květin na pražské Uměleckoprůmyslové škole a prosadila se i po studiu na domácích i zahraničních výstavách a v publikovaných reprodukcích děl v dobových časopisech. Její školení probíhalo v době reformy uměleckoprůmyslového vzdělávání, vedené tezí, že i užitkové předměty jsou součástí stylu, a to právě prostřednictvím ornamentu. Velká pozornost byla v tomto procesu věnována výuce ornamentálního kreslení a schopnosti analyzovat detaily pozorovaných přírodnin a pak na základě toho abstrahovat a vytvořit ornament. Cílem tedy nebylo napodobit tvar, ale poznat obecné zákonitosti a schematizovat je do (geometrické) figury. Tak o tom psal už Owen Jones v základní učebnici pro výuku ornamentu Grammar of Ornament (1853) a právě Schikaneder měl k anglické reformě uměleckoprůmyslového hnutí a výuky blízko a jeho hlavní představitele také opakovaně navštívil. Lada Hubatová Vacková (s. 22–25, 112) a Jana Sklenářová Teichmanová (s. 172) také připomínají, že v knihovnách uměleckoprůmyslových škol měli studenti k dispozici nejen domácí i zahraniční předlohová alba s analytickými kresbami a z nich vycházejícími stylizacemi ornamentu, ale také novější přírodovědeckou literaturu, sledovali botaniku, nové možnosti pozorování pomocí mikroskopu atd.

Právě takový typ studia je zřejmý v publikovaných a zachovaných pracích Anny Boudové: na jedné straně stojí přípravné kresby přírodnin, detailní a v zásadě realistické a analytické studie především rostlin, na druhé straně v hotových dílech hledání typizovaných a abstrahovaných tvarů vycházejících z tohoto studia. Její díla reprezentují široké spektrum užitého umění, od oceňovaných návrhů váz a květináčů s motivy rostlin, talířů se stylizovanými vážkami a motýlími křídly, přes návrhy dekorativních záhlaví knih a časopisů či plakátů výstav, až po panneaux s rostlinnými motivy, návrhy tapet a také látek na ženské šaty, výšivek a krajek. Návrh tapety, reprodukovaný na deskách svazku České knižnice, patří k jejím typickým pracím v tom, že studuje především běžné domácí rostliny, ne exotické nebo smyslovému vnímání jen nepřímo dostupné přírodniny. V tomto případě je základním motivem sedmikráska s listy blatouchu a patrně lopuchu. Z jejich uspořádání se stává symetricky utvářený vzor, sledující i účel a způsob následné instalace tapety v interiéru. Součástí autorské práce v návrzích uměleckého řemesla – a v návrzích tapet či látek je to zvláště důležité – je také hledání optimální barevnosti, zde ve valérech zelené a modré v akvarelových barvách a barevných tužkách a vedle toho akcentu zlatě bronzové barvy s jemným odleskem. I v samotném poli návrhu sledujeme hledání ornamentu, tedy cestu od reálného tvaru listu k typizaci vhodné pro zrcadlovou symetrii vzoru. A ještě o to zřejmější je tento postup v pásu v dolní části kartonu, který návrhu předchází a kde si autorka zkouší kresbu listů blatouchu pozorovaných z různých úhlů do uspořádané figury a tvaru vlysu.  

náměty ke čtení:
Lada Hubatová Vacková: Tiché revoluce uvnitř ornamentu. Studie z dějin uměleckého průmyslu a dekorativního umění v letech 1880–1930; Praha: VŠUP 2011
Jana Sklenářová Teichmanová: Uměleckoprůmyslová škola v Praze a její ateliéry v letech 1890–1910; disertační práce; Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění 2015

Zpracovala Stanislava Fedrová