(1523–1571)
Všestranná kulturní osobnost, biskup Jednoty bratrské.
Jan Blahoslav byl od mládí spjat s Jednotou bratrskou, své humanitní vzdělání i své široce založené kulturní snažení dával ve prospěch své církevní obce. Jednotu bratrskou hájil svými obrannými spisy, svou polemikou s odpůrci vyššího vzdělání rozhodl dlouhotrvající spor ve své církvi. Dlouholeté lingvistické zájmy uplatnil při novém překladu Nového zákona do češtiny i při dalších redakčních a autorských pracích na knižní produkci Jednoty, teoreticky pak i při práci na české gramatice, již zamýšlel jako pomůcku pro překladatele a kazatele. Pole jeho vědeckého zájmu bylo velmi široké, zabýval se mimo jiné rovněž hudební teorií, prozodií či historií.
slovníková hesla:
Lexikon české literatury (díl 1, A–G)
vyobrazení:
Individualizovaný portrét Jana Blahoslava (muž s brýlemi za pulpitem) uprostřed zpívajícího bratrského sboru; skupinový portrét, na němž je Blahoslav obklopen dalšími, neidentifikovanými bratrskými duchovními, byl otištěn na první straně tzv. Šamotulského kancionálu (Písně chval božských, Šamotuly: Alexandr Oujezdecký, 1561), zdroj: Marta Vaculínová, Martina Šárovcová, Alena Nachtmannová: Portréty předbělohorských intelektuálů, Praha: Academia, 2022, s. 366