Fráňa Šrámek: Modrý a rudý – Stříbrný vítr – Léto – Splav
Charakteristické rysy umělecké individuality Fráni Šrámka v širokém tematickém i žánrovém rozpětí vystihují čtyři díla vybraná pro tento svazek. Jejich interpretační konstantou je lidská přirozenost: spontánní lačnění člověka po intenzivním vyžití, po pocitu osobního naplnění a patřičném uspokojení základních vitálních potřeb. Může v ní být obsažen vzdor nebo provokace, jak čteme v antimilitaristických popěvcích sbírky Modrý a rudý (1906). Mohou v ní bouřit rozporné emoce a nálady, nonkonformní postoje, erotické sny i zklamání, jaké objevujeme v generačním, impresionisticky laděném románu Stříbrný vítr (1910, přepracováno 1920). Může být vyjádřena niternou romantickou touhou, která naráží na strohou realitu vnějšího světa, tak jako v lyrické komedii Léto (1915). Anebo vytvářet ostrůvek iluze, jíž zní archetypální, senzuálně laděné básně přelomové sbírky Splav (1916).
Tento výbor z Šrámkovy tvorby v roce 2000 pro Českou knižnici připravil a podrobně komentoval Mojmír Otruba. Pro přítomnou reedici provedla Petra Hesová celkovou revizi textů, rozšířila vysvětlivky a připojila soupis dosavadních knižních vydání. Při revizi znovu prošla celý ediční proces a podle znění výchozích vydání a Otrubovy ediční poznámky opravila odchylky a chyby, poté aktualizovala pravopis. Novou redakcí a obsahovou kontrolou prošla také komentářová část svazku, opraveno bylo nepřesné znění citovaných zdrojů.