Jaroslav Vrchlický: Epické básně
Básnická tvorba Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představuje úhelný kámen české literatury 19. století. Ve svých počátcích pomáhala překonávat předsudky tradiční, do sebe zahleděné vlastenecké poezie, s nástupem nových generací se však sama poněkud nespravedlivě stala symbolem ustrnulého a zmrtvělého parnasismu. Po výboru z Vrchlického lyrické tvorby (svazek Intimní lyrika, 2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886), který zachycuje dějiny lidstva od počátků až po básníkovu současnost. Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.