Česká knižnice

Rozhraní je vlastně románem o vzniku románu: vypráví o profesoru obchodní školy, jenž se rozhodl napsat román o slavném herci. Při psaní se jeho vlastní osudy splétají s osudy jeho románového hrdiny tak, že mimoděk přejímá některé jeho povahové rysy a vidí se v něm, jako by byl jeho vlastním obrazem. Pro dílo Václava Řezáče je charakteristický paradox, s nímž není v české literatuře sám: ve třicátých a čtyřicátých letech autor pozoruhodných psychologických románů, jedněch z nejlepších v české literatuře, sledujících působení zla v lidských duších, v padesátých letech autor ideologických tezovitých románů o poválečném osídlování pohraničí.