Česká knižnice

Svou knižní prvotinu Boje o zítřek vydal literární kritik F. X. Šalda v květnu 1905 s podtitulem Meditace a rapsodie 1898–1904. Zahrnul do ní čtrnáct esejů, asi pětinu z toho, co v daném období napsal, koncipovaných ovšem již s perspektivou knižního celku. „Vydám […] brzy asi nákladem Volných směrů menší vybranou knihu svých esejí a článků, která by vyhovovala mému srdci," napsal Šalda 8. 2. 1902 J. S. Macharovi. Dopis je prvním dochovaným ideovým náčrtkem budoucí knihy, v níž se manifestovalo pojetí kritiky jako literárního žánru rovnocenného jiným druhům umění: "Beze všeho kritického a dialektického aparátu, jen svoje nejvnitřnější prožití a poznání z umění. Jen vnitřní zkušenosti, jen esenci: jakési meditace v próze.“ – Za Šaldova života vyšly Boje o zítřek čtyřikrát a autor je postupně rozšiřoval a upravoval. Knižniční vydání, deváté celkem, odráží výsledek tohoto postupného dokončování kritikovy sbírky, a zahrnuje tedy šestnáct esejů. Jeho výchozím textem se stalo znění připravené Janem Mukařovským pro Soubor díla FXŠ v roce 1948. Edičního zpracování svazku se ujal Emanuel Macek, velká osobnost české editologie druhé poloviny 20. století edici a mimo jiné i spolueditor zmíněného Souboru díla FXŠ. Vydání Šaldy v České knižnici se stalo jeho posledním, bohužel nedokončeným dílem. Po Mackově smrti je dokončil Michael Špirit, který také dopsal pět ze sedmi kapitolek do komentářové části svazku.

Anotace připravovaného svazku z katalogu České knižnice z roku 1998:

Největšího českého kritika Františka Xavera Šaldu (1867–1937), který zásadním způsobem ovlivňoval český literární, kulturní, občanský i výtvarný život, představíme knihou "meditací a rapsodií" Boje o zítřek (1905). Ta nejpřesvědčivěji vyjádřila Šaldův požadavek umění jako plného výrazu tvůrčí umělecké osobnosti a kritiky jako tvorby souměřitelné s tvorbou básnickou. Šaldovy Boje o zítřek položily duchovní základy českého moderního umění pro celé naše století.

Národní digitální knihovna

Svazek je jako dílo nedostupné na trhu pro přihlášené uživatele NDK on-line zpřístupněn zde.