Česká knižnice

K dílu Jana Amose Komenského se Česká knižnice vrací potřetí. Poprvé zde vyšel Labyrint světa a ráj srdce v souboru s dvěma částmi cyklu Truchlivý (svazek 7), podruhé samostatně (svazek 76). Oba svazky patří v katalogu Knižnice k těm nejvyhledávanějším, což přispělo k rozhodnutí vrátit se ke Komenského dílu znovu, tentokrát v širším souboru traktátů a kázání, které Komenský v průběhu života napsal česky. Svazek vychází ve dvou samostatně neprodejných dílech.

Přestože se tradiční znalost Komenského Labyrintu opírá o amsterdamské vydání z roku 1663 (s titulem Labyrint světa a Ráj srdce), jeho původní podoba je spojena s tzv. vratislavským rukopisem. Ten obsahuje proslulou a často reprodukovanou kresbu kruhového města, jejímž původcem je snad samotný Komenský. Podle datace na konci dedikace, otištěné v prvním knižním vydání (ještě pod názvem Labyrint světa a Lusthauz srdce), dokončil Komenský rukopis 13. prosince 1623 pod vrchem Klopoty. Nebylo to podle romantických interpretací 19. století v lesní chýši či jeskyňce, jak připomíná pomník Komenského v Brandýse nad Orlicí, nýbrž v místní části tohoto města v některém z domů, jež patřily členům Jednoty bratrské. V roce 2023 tedy uplyne už celých 400 let od vzniku tohoto fenomenálního díla.

První díl přítomného svazku přináší vůbec první vydání Labyrintu, které je založeno na zmíněné rukopisné verzi. Vedle alegorického příběhu Poutníka odhalujícího marnost a přetvářku lidského počínání obsahuje první díl našeho vydání útěšný teologicko-filozofický traktát Centrum securitatis (známý též jako Hlubina bezpečnosti) o odpoutávání se od pomíjivých věcí a o spočinutí v Bohu. Také Centrum zde vůbec poprvé vychází v nejstarší známé rukopisné podobě, která pochází z doby kolem roku 1625. Součástí edice jsou nejen původní ilustrace, ale i rozsáhlá evidence změn provedených v tištěných verzích – čtenář tak může porovnat, jak se texty v průběhu Komenského života měnily. Zejména podoba Labyrintu světa je výrazně odlišná, scházejí některé autobiografické pasáže (putování po moři, zážitek z opilosti) a závěrečné kapitoly odehrávající se v hradu Moudrosti. Centrum securitatis tradičně doplňuje krátké pojednání Renuntiatio mundi, to jest Výhost světu, rozvádějící téma nalézání jistoty v Boží moudrosti.

Druhý díl je sestaven z osmi pastoračních a apelativních textů, seřazených chronologicky podle data prvního zveřejnění, jimiž se Komenský snažil povzbudivě promlouvat k českým exulantům, členům Jednoty bratrské. Mezi nimi vyniká především čtyřdílný cyklus Truchlivý (Truchlivý I, asi 1623; Truchlivý II, asi 1624–1625; Řvání hrdličky, 1650; Smutný hlas, 1660), ilustrující rozdílnost mezi tísnivou atmosférou doby pobělohorské a deziluzí let padesátých a šedesátých. Doplňují jej dva stejně koncipované texty: Napomenutí (1649) připojené k vydání osmé knihy historie Jednoty bratrské polského šlechtice Jana Łasického a slavný Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (1650) přinášející povzbuzení i v chvílích beznaděje malé církve, jehož prorocká slova o navrácení vlády do rukou českých se stala majetkem celého národa. K této uzavřené skupině útěšných spisů jsou připojeny dva výrazné příklady Komenského homiletické tvorby z roku 1649, ozřejmující náladu panující v Jednotě po uzavření vestfálského míru: Kázání pohřební nad Pavlem Fabriciem a Kázání o vymítání ďábelství.

Celou edici i s komentářem, kritickým aparátem a podrobnými vysvětlivkami připravil přední český komeniolog Tomáš Havelka.