Česká knižnice

Komentovaný výbor, který společně s oběma sbírkami vydanými ještě za básníkova života – lyricky radostnými i pokornými verši Hosta do domu (1921) a sociálně vyhrocenou, baladickou notou Těžké hodiny (1922) – obsahuje i další skladby do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček (1921).

Vydání v České knižnici reprezentuje Jana Zábranu v roli svébytného básníka a prozaika. Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968 pod názvem Lynč) rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969–1971. Do prozaické části svazku bylo soustředěno všech třináct doposud známých Zábranových povídek z padesátých let.

Žánrově i tematicky široce pojatý soubor hagiografické a meditativní tvorby Fridricha Bridela soustřeďuje nejen autorovu písňovou poezii lyrickou a epickou, ale i rozsáhlé básnické skladby nábožensky vzdělávacího a kontemplativního charakteru. 

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce.

Výbor z Husových menších šeských spisů, které vznikly mezi lety 1412 až 1415.

Pět oddílů beletritické tvorby novináře a spisovatele Karla Havlíčka.

Básnickou tvorbu Josefa Kainara představujeme čtyřmi vrcholnými knihami z let čtyřicátých a posléze šedesátých.

Veršovaná legenda, jež se řadí k stěžejním dílům české hagiografické literatury.

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let.

Výbor z epické tvorby jednoho z nejvýznamnějších básníků české literatury 19. století.

Pětice sbírek představuje Julišovu vizuální a experimentální poezii.

Svazek představuje Máchovo básnické dílo v plné šíři a historické perspektivě. Třetí vydání svazku.